|
|
Využití Vertex a Pixel shaderu pro 3D zobrazení travnatého porostu
Dokoupil, Martin ; Chudý, Peter (oponent) ; Kršek, Přemysl (vedoucí práce)
Tato práce rozebírá problematiku tvorby trojrozměrného travnatého porostu v počítačové grafice. Popisuje vývoj zobrazení porostu v minulosti a také současný přístup k tvorbě. Obsahuje úvod do problematiky shaderů a jejich využití při zobrazení porostu. Okrajově popisuje práci s grafem scény, který byl využit pro implementaci. Detailně popisuje způsob vytvoření tří použitých úrovní detailů, které se využívají, a také způsob vytvoření pohybujícího se porostu. Porovnává rychlost jednotlivých úrovní detailů a zpracovává výsledky zobrazení implementovaného porostu.
|
|
|
Zobrazování "nízké" vegetace v 3D prostoru
Řehánek, Jiří ; Přibyl, Jaroslav (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zobrazováním nízké vegetace ve 3D prostoru v reálném čase. Nízkou vegetací se myslí tráva a keře. Nejdříve se podívá na již existující implementace vegetace ve 3D hrách, kde se prozkoumají vlastnosti pozorovatelné při samotném hraní a dojde k hodnocení vizuální kvality. Poté následuje návrh postupu při řešení této problematiky a popis implementace. V závěrečné části se shrnou dosažené výsledky.
|
|
|
Sportovní a kulturní areál, Otradov
Myška, Jan ; Nováková, Eva (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je zpracování projektové dokumentace pro realizaci novostavby Sportovního a kulturního areálu obci Otradov. Dominantou areálu jsou objekty tribun a víceúčelová hala. Stavba je architektonicky řešena se snahou nevyčnívat příliš z venkovské architektury. Víceúčelová hala je dvoupodlažní, z jedné třetiny zastřešena plochou střechou, ze dvou třetin střechou sedlovou. Nosným systémem jsou pórobetonové tvárnice. Objekt tribun je dvoupodlažní s nosným skeletem. Zastřešení je řešeno pomocí lomených dřevěných nosníků. Hygienické zázemí je řešeno stěnovým systémem a zastřešeno pultovou střechou. Lehkoatletická dráha má povrch z polyuretanové směsi určené pro sportoviště.
|
|
|
Design zahradního rideru s elektrickým pohonem
Krulová, Karolína ; Jelenčík, Branislav (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je design zahradního rideru s elektrickým pohonem. Hlavním cílem bylo navrhnout inovativní zahradní techniku, která bude brát ohled na požadavky soukromého uživatele tohoto typu zařízení. V rámci práce byl důkladně prozkoumán současný stav poznání a bylo provedeno dotazníkové šetření. Na základě výsledků tohoto šetření došlo ke zmenšení celkových rozměrů rideru, zjednodušení a odlehčení konstrukce žacího ústrojí, navržení sedadla, které by bylo více prodyšné a komfortní v letních měsících a nahrazení spalovacího motoru za elektrický. Výsledný produkt najde své uplatnění u soukromých vlastníků středně velkých a členitých zahrad s rozlohou do 1500 m2.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
| |
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Deržmíšek, Pavel ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
ŽABOVŘESKO KOMÍNSKÝ PARK PRAVDA MÍSTA: údolní niva spoutaná regulací říčního koryta a novodobou silnici odřezávající celé území od okolí zpřetrhaná síť historických cest a vznik nových bez hlubších souvislostí povodně jako pravidelná skutečnost bezprostřední přítomnost vody v silně zastavěné struktuře města KONCEPT: uchopení území jako jednoho celku určeného pro sportovně relaxační činnost respektování jisté zátopy při rozvržení prvotní plošné struktury stanovení primární sítě cest, kopírující hrany plošného rozvržení vymezení pásu podél hlavní silnice, umožňujícího možný rozvoj komunikace, paralelní obslužnou cestu s parkovišti, cyklostezku a pěší komunikaci stanovení možné hrany zastavění na okraji pásu sekundární síť cest v území jako pěší stezka vinoucí se kolem řeky v ploše struktury poté striktní přímky propojující hlavní příčné cesty zeleň parku přimknutá k řece s postupným prolnutím do území po hranách hlavních cest možné plochy hřišť orientované k přímkám cest, propojující hlavní cesty průhledy procházející přes celé území s orientací k nejsilnější dominantě údolí FOTBALOVÁ AKADEMIE KONCEPT: umístění areálu do vhodného pásu nad úroveň padesátileté vody maximální využití možné hrany zastavění dům jako bariéra před hlukem od hlavní silnice ARCHITEKTURA: hmota členěna modulem, vycházející z minimálních prostorových nároků na dané využití rozmístění ploch hřišť dělí hmotu hlavním a vedlejšími průchody možný průhled hmotou v místech sálů a pracovních míst propojení prostorů severní chodbou a jižní zastřešenou fasádou kryté sezení podél hlavní hmoty – molo tribuny bez zastřešení DISPOZICE: nad úrovní stoleté vody důležitost hřišť určuje náplň daného úseku objektu dva bloky šaten a sálů naproti tréninkovým hřištím s umělou trávou blok administrativy, trenéru, rozhodčích vymezuje hlavní travnaté hřiště volná hřiště zaplňují před prostor zázemí kavárny celý blok vymezen na jedné straně uzavřeným zázemím areálu – na straně druhé otevřenou kavárnou KONSTRUKCE: železobetonové stěny založeny na mikropilotách strop žebrový s lepených dřevěných vazníku obvod zasklen izolačním sklem molo z dřevěných trámu založené na ocelových příčných pleších SEZONNÍ ŠATNY KONCEPT: člověk jako pravidelný bod v krajině minimální prostorové nároky, minimum údržby, maximální odolnost ARCHITEKTURA: kvádr s cor-tenových plechů s vypálenými otvory jádro skříněk s nerezového zohýbaného plechu podlaha betonová leštěná stěrka POSTUP KONSTRUKCE: v interním prostoru bodově svařené cor-tenové kvarto plechy osazení dveří navaření střešního dílu osazení na místo do štěrkového lože s přivedenou vodou a odpady dosypání obvodu a zabetonování vnitřku objektu osazení předem vyrobených nerezových bloků skříněk
|
|
|
Modernizace GIS systému GRASS
Bartoň, Radek ; Peringer, Petr (oponent) ; Hrubý, Martin (vedoucí práce)
Geografický informační systém GRASS se stal za 26 let své existence standardem na poli modelování geografických jevů. Jeho vnitřní struktura však odpovídá době jeho vzniku. Tato práce chce navrhnout možnou podobu modernizace interních částí zavedením komponentní architektury a objektových návrhových vzorů, jakož i podporu distribuovaných výpočtů a dynamických jazyků, ale z~uživatelského pohledu chce ovládání zachovat. Výsledek návrhu je rozveden do prototypové implementace knihovny nazvané GAL Framework.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Böserlová, Jana ; Klein, Pavel (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Květná zahrada se nachází v blízkosti centra Kroměříže a spolu s Podzámeckou zahradou je významnou přírodně – architektonickou památkou, zahrnutou v seznamu světového dědictví UNESCO. Celá zahrada je koncipována velmi přísně, přesně podle pravidel barokní zahradní architektury. Řešené území, Předpolí Květné zahrady, bývalo v minulosti nedílnou součástí života celé zahrady. Pro soudobé obyvatelstvo byla zahrada zdrojem radovánek a relaxace. V současnosti je Předpolí Květné zahrady značně zanedbáno a veřejnosti sem není povolen přístup. U takové památky, jíž Květná zahrada bezesporu je, je tento stav na pováženou. Bakalářská práce na téma revitalizace zahrady by měla objasnit problémy a nastínit možný budoucí postup obnovy zahrady.
|
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
host ::
RSS.